Tisk článku

Bylinky z volné přírody

Řadu bylinek používaných v kuchyni si můžeme koupit v čerstvém nebo sušeném stavu, případně si je sami vypěstovat. Ale i volná příroda nám může nabídnout některé druhy, které obohatí a dochutí námi připravovaná jídla. V tomto článku vám nabídneme některé možnosti u rostlin, které jsou běžně známé a které si lze natrhat na procházce nebo výletě.

Bylinky z volné přírody

Bylinky a jejich sběr

Bylinky z volné přírody můžeme volně sbírat, protože zatím žádná ze zde uváděných není chráněna. Vybíráme si však místa, která nejsou biologicky nebo průmyslově znečištěna. To znamená, že vynecháme sběr tam, kde nedávno zemědělci přihnojovali přírodními nebo umělými hnojivy a nebudeme také sbírat v blízkosti silnic, skládek odpadů a podobných míst. Sbíráme jen čisté a nepoškozené rostliny, které ukládáme do prodyšných obalů, ze kterých je po příchodu domů okamžitě vyjmeme a co nejdříve zpracujeme.

Bylinky do kuchyně

Z nejznámějších a na celém našem území dostupných bylin jsme pro vás vybrali vhodné následující tipy :

  • kopřiva dvoudomá
  • šťovík kyselý
  • sedmikráska obecná
  • mateřídouška vejčitá
  • jitrocel kopinatý

Kopřiva

Kopřivy rostou všude na neudržovaných plochách, ale většinou je najdeme příliš vzrostlé. Pro použití do kuchyně však sbíráme pouze mladé rostliny se svěžími lístky. Takové najdeme buď časně zjara nebo při obrůstání posekaných ploch. Mladá kopřiva má poměrně vysoký obsah vitamínu C, údajně vyšší než například citrony a proto ji předem důkladně opranou můžeme syrovou a nadrobno nasekanou přidávat do salátů a pomazánek. Pokud nám syrová trochu vadí svojí tuhostí, tak ji před použitím krátce spaříme horkou vodou. Kopřivu lze zpracovávat i tepelně. Nadrobno nasekanou ji můžeme přidávat jako zelenou nať do nádivek, do sekané z mletého masa, do zapékaných pokrmů z masa, brambor, těstovin a dalších surovin nebo jí těsně před dokončením obohatit polévky. Z lístků kopřiv můžeme připravit i špenát, kdy postupujeme stejným způsobem jako u listového špenátu. Jen nesmíme zapomenout na redukci při dušení, takže kopřiv v tomto případě potřebujeme dostatečné množství.

Šťovík

Nakyslá chuť šťovíku může příjemně dochutit polévky z mléka nebo s přídavkem smetany, smetanové omáčky, pomazánky z tvarohu nebo sýrů a saláty ze zeleniny, masa i sýrů. Používáme pouze mladé lístky, předem důkladně propláchnuté ve studené vodě a drobně nasekané.

Sedmikráska

Z mladých lístků sedmikrásky můžeme připravit samostatný salát nebo je přidávat do salátů z jiných surovin. Jinak lze tyto lístky přidávat i do bramborových salátů nebo s nimi dochutit tvarohové a sýrové pomazánky. Z dostatečného množství kvítků sedmikrásky si můžeme připravit domácí sedmikráskový med, případně květy použít jako ozdobu.

Mateřídouška

V kuchyni najdou uplatnění i lístky mateřídoušky. Mají poněkud vyšší obsah tříslovin, které podporují trávení a hodí se proto i k tučnějším jídlům. Lístky mateřídoušky dochucujeme polévky, především masové, stejně tak je můžeme použít i do omáček nebo do masových nádivek. Jejím druhovým příbuzným je tymián.

Jitrocel

Jitrocel kopinatý je známá léčivá rostlina, která se však dá použít i při běžné přípravě jídel. Používáme pouze velmi mladé lístky se slabě nahořklou chutí. Ty pak v menším množství přidáváme do polévek nebo omáček k jejich dochucení. Lístky jitrocele můžeme použít i k doplnění smaženého pokrmu tak, že je obalíme ve slaném těstíčku a jídlo s ním doplníme.
 





Příspěvky ke článku: Bylinky z volné přírody

Vložit nový příspěvek


Nové příspěvky