Paprika

Planě rostoucí druhy papriky s opadavými a malými plody dosud rostoucí v některých oblastech Jižní Ameriky jsou předchůdci dnes pěstovaných paprik. Do Evropy ji přivezli španělští mořeplavci, údajně sám Kryštof Kolumbus, z dnešního ostrova Haiti. Dnes se tato lilkovitá rostlina pěstuje pro využití plodů nebo pro zpracování na koření v řadě zemí s teplejším klimatem. Jako zelenina je paprika jakékoliv odrůdy velmi cenná zvláště pro obsah vitamínu C, který je vyšší v nedozrálých zelených plodech. Zralé a vybarvené plody zase obsahují značné množství provitamínu A. V kuchyni by se měla používat především čerstvá do salátů, pomazánek nebo jako zeleninová obloha. Minerálními látkami a chutí obohacuje i vařená jídla, takže ji lze používat buď jako přísadu do polévek, omáček, k pečeným nebo zapékaným pokrmům, případně ji připravovat i samostatně. V této podobě ji můžeme péct nebo dusit, plnit masem nebo zeleninou, případně ji jako převažující zeleninu využívat do zeleninových jídel. Jedním z nich je oblíbené lečo. Paprika se výborně hodí i na konzervování, kde se přidává do různých salátů a čalamád se sladkokyselým nálevem nebo se konzervuje jako dušená v podobě leča, past nebo pomazánek.