Tisk článku

Zavařování

I když je čas letní sklizně ovoce a zeleniny za námi, možná někteří z nás mají ještě uschované v mrazničce pár dobrot, ze kterých by si rád připravil nějaký kompot či zavařeninu. A pokud jste si z nějakého důvodu nestihli zavařit ani okurky, vězte, že s naším průvodcem zavařování si snadno uděláte představu o dalším čarování s letními plody na příští rok. Zavařovat můžeme veškerou zeleninu či ovoce, na které si jen vzpomeneme. Připravujeme z nich kompoty, marmelády, džemy, želé nebo čatní. Pro správnou konzistenci všech marmelád a džemů potřebujeme vhodný želírovací cukr, pro zavařování zeleniny dobrý nálev.

Džem a marmeláda

Ujasníme si, zdali chceme připravit marmeládu či džem. Mezi oběma druhy zavařeniny je velký rozdíl. V džemu najdeme kousky ovoce nebo dokonce celé plody, jeho konzistence je řidší a tudíž není vhodný například pro plnění cukroví, které se bude teprve péct. Naopak marmeláda je tužší, neobsahuje žádné plody, poněvadž jsou všechny pečlivě propasírovány a v teple se nerozteče. Na džem a marmeládu jsou vhodné meruňky, borůvky, brusinky, jahody, broskve, také rybíz, maliny, ostružiny, třešně, višně a ne zcela zralý angrešt. Pro zajímavější a pikantnější chuť můžeme ovoce spolu kombinovat. K přípravě obou zavařenin potřebujeme pouze ovoce, cukr a želírovací cukr. Ihned ze začátku zavařeninu musíme míchat, aby se nám v hrnci nepřipálila. Pokud se nám to přeci jen povede, nalijeme směs do jiného hrnce a pokračujeme ve vaření. Želírování závisí na druhu ovoce, některé obsahují více pektinu, tudíž je želírování silnější. Takové ovoce se nejvíce hodí pro přípravu želé (např. jablka, rybíz nebo švestky). Po dokončení plníme marmeládu, džem nebo želé do pečlivě vymytých sklenic (nezapomínáme také na umytí víček), ihned uzavřeme a sklenice postavíme dnem vzhůru nejméně na 10 minut. Tím se víčko zatáhne a nemůže tak dovnitř vnikat vzduch. Marmelády a džemy jsou výborným doplňkem na pečivo, plní se jimi cukroví, palačinky, přidávají se do koláčů nebo dortů.



Želírovací cukry pro marmelády a džemy

Želírovací cukr 1:1: obsahuje ovocný pektin a kyselinu citrónovou, je zcela bez konzervačních látek. Trvanlivost tohoto cukru je cca 24 měsíců. Používáme 1 kg ovoce na 1 kg tohoto cukru.

Želírovací cukr 2:1: obsahuje též pektin, kyselinu citrónovou a také konzervační látky. Trvanlivost cca 24 měsíců. Použijeme 1 kg ovoce na ½ kg cukru.

Želírovací cukr 3:1: obsahuje totéž jako cukry předchozí a navíc je přidán přípravek proti pěnění. Trvanlivost cukru cca 24 měsíců. Použijeme 1,5 kg ovoce na 0,5 kg cukru.



Kompoty

Příprava zeleninových a ovocných kompotů je také velice snadná. Nakládat můžeme okurky, papriky, zelí, cibuli, mrkev, rajčata, fazolky, česnek, červenou řepu, feferonky atd. Z ovoce jsou vhodné plody třešní, višní, jablka, hrušky, mandarinky, broskve, borůvky, brusinky, maliny, švestky, meruňky atd. Množství surovin je velká řada a každý z nás si vybere takovou zeleninu a ovoce, které mu nejvíce chutná. Postup přípravy kompotů je odlišný od přípravy sladkých zavařenin. Nejprve se připraví nálev podle návodu. Zeleninu a ovoce naplníme do čistých sklenic a připraveným horkým nálevem je zalijeme. Suroviny by neměly být naskládány až po okraj sklenice, měly by být ponořeny v nálevu. Sklenici pečlivě uzavřeme a vložíme do vyššího hrnce s vroucí vodou. Doba vaření závisí na druhu zeleniny a ovoce. V každém návodu by doba vaření měla být popsána. Abychom se vyhnuli prasknutí dna sklenic, položíme na dno hrnce utěrku nebo kovový pařák, který se používá na vaření v páře. Vaříme na mírném ohni. Na vyjmutí sklenic z hrnce používáme kleště a ihned opatrně obracíme dnem vzhůru, aby se zatáhlo víčko. K přípravě zeleninových kompotů se používá většinou ocet, malé množství cukru, soli, snítky kopru a vhodné koření, které můžeme zakoupit v každém supermarketu. Zeleninu spolu můžeme kombinovat. Velice chutnou záležitostí jsou papriky plněné hlávkovým nakrouhaným zelím. Vhodnou surovinou pro zavařování jsou také houby. Nakládaná zelenina je vhodná především k pečenému masu, ale také k zapečeným těstovinám nebo bramborám. Sladké kompoty můžeme využít jako dezert se zmrzlinou či pudinkem, plnit ovocné koláče nebo zdobit dorty.



Druhy ovoce pro kompoty

Meruňky a broskve: před zavařováním kompotu či před přípravou marmelády a džemu oloupeme, plody rozkrojíme a vypeckujeme.

Borůvky, brusinky a rybíz: přelijeme studenou vodou, scedíme, a dokud voda není zcela čistá, postup opakujeme ještě několikrát. Bobule přebereme, pomačkané dáme stranou na marmeládu či džem a zdravé můžeme kompotovat.

Jahody: omyjeme ve studené vodě a odstraníme stopku. Jahody na zavařeninu pokrájíme na kousky, plody, které budeme kompotovat, ponecháme vcelku. Maliny a ostružiny: omyjeme studenou vodou. Pokud kompotujeme, zacházíme s nimi velice opatrně, aby zůstaly vcelku a nebyly pomačkané.

Třešně, višně a švestky: propláchneme ve studené vodě a vypeckujeme.

Mandarinky a pomeranče: odstraníme tuhou slupku, zbavíme případných pecek a bílých žilek. Rozdělíme na měsíčky a pro jemnější chuť plodů můžeme také sloupnout blanku. Přitom dáváme pozor, aby se měsíčky nepotrhaly.

Jablka a hrušky: omyjeme, oloupeme slupku a nakrájíme na měsíčky či kostičky. Jádřinec vynecháme.

Angrešt: omyjeme ve studené vodě a zbavíme tvrdých stopek. Měkké a žluté bobule zavařujeme celé, tvrdé a zelené ponecháme na přípravu marmelád. Plod rozpůlíme a vyndáme z něj pecičky.



Zelenina

Okurky: omyjeme a zbavíme stopek. Nakládáme velké pokrájené na řezy nebo malé okurky. Přidáváme na kolečka nakrájenou cibuli, snítky kopru a kolečka mrkve.

Papriky: omyjeme, zbavíme zrníček a bílých žilek. Můžeme ponechat v celku nebo krájet na nudličky. Zavařovat můžeme všechny druhy paprik. Použijeme sladkokyselý nálev nebo můžeme nudličky kapií nakládat v oleji.

Zelí: červené nebo bílé hlávkové zelí omyjeme a nakrouháme na tenké nudličky. Výborně chutná s cibulkou nakrájenou na kostičky.

Mrkev: oloupeme, větší mrkve rozpůlíme a před zavařováním pár minut povaříme. Nejvhodnější k zavaření jsou mrkve s tenkým kořenem.

Fazolové lusky: omyjeme ve studené vodě. K zavařování používáme pouze uzavřené lusky, jinak by nám fazolky vyplavaly ven. U starších lusků opatrně odkrojíme oba konce.

Rajčata: omyjeme a zbavíme stopek. Menší plody zavařujeme vcelku. Několikrát je propíchneme jehlou, aby při vaření nepraskly. Z větších rajčat připravujeme rajský protlak, čatní nebo kečup. Před tím však musíme plody oloupat.

Česnek: oloupeme a odřízneme obě špičky. Nakládáme celé plody. Můžeme použít sladkokyselý nálev nebo ho naložit do bylinkového oleje.

Feferonky: propláchneme v čisté a studené vodě. Zavařujeme i se stopkou ve sladkokyselém nálevu.

Houby: pečlivě očistíme, ale nemyjeme. Drobné houby ponecháme vcelku, větší můžeme nakrájet na kostičky nebo silnější plátky. Nakládáme do octového nálevu.





Příspěvky ke článku: Zavařování

Vložit nový příspěvek


Nové příspěvky
  • Re: priloha
    Na ty zemiačiky od mccain si jeď do Ameriky!
  • Pani mc-cain
    Paní si asi myslí,že Češi rádi žerou jen zmražené polotovary a ještě k tomu Americké,jestli si...
  • Návrh tiché vraždy
    Proboha zabijte už někdo tu kokotku co tu všade furt jen píše o svým přežírání hranolkama a...
  • Re: Re: Lasange jsou prostě skvělé
    neplet se do života jinem
  • príloha
    jednoznačne ako prílohu odporúčam hranolky a zemiačiky od mccain a skvelým produktom je aj ich...