Co je kyselina jantarová neboli E 363 a kde jí můžeme najít?

Kyselina jantarová nebo kyselina butandiová, může být použita jako okyselující látka a ochucovadlo v potravinách.

Přírodním zdrojem je především jantar (známý je baltský jantar), který vzniká z borovicové pryskyřice. Obsah kyseliny jantarové se v jantaru pohybuje kolem 3-8 %.

Přirozeně se vyskytuje také v brokolici, rebarboře, červené řepě, chřestu, výtažcích z čerstvého masa, kysaném zelí a sýru.

Stejně jako kyselina citrónová a kyselina fumarová hraje důležitou roli v metabolických procesech a může se podílet na čisté syntéze glukózy a mastných kyselin v lidském těle.

Hlavní důležité body o E 363 – kyselina jantarová

Jedná se o ochucovadlo a okyselující látku

Je přírodní a běžně se vyskytuje v zelenině, v pryskyřici i masu

Je vhodná pro děti

Není to alergen

Je veganský i bezlepkový

Výroba E363

Originálně se získávala destilací z jantaru. V současné době existují dva výrobní procesy.

Jedním je tradiční chemická syntéza ze surovin získaných z ropy, dalším je fermentace na biologické bázi ze sacharidů. Vzniká bezbarvý nebo bílý krystalický prášek nebo granule bez zápachu s kyselou chutí.

Kde se kyselina jantarová (E 363) používá?

V potravinářství ji, lze použít k regulaci kyselosti v potravinách a nápojích, ale ve srovnání s jinými kyselinami (kyselina citrónová a kyselina jablečná) není tak běžným aditivem v potravinářství.

Přesto jí můžeme v některých produktech najít, a to jako ochucené fermentované mléko, polévky a vývary.

Nejvíce přispívá k obnově zdravého metabolismu a pro zmírnění příznaků menopauzy.

Konkrétní produkty

  • Penny – hovězí bujón

Je E363 zdravé?

Doposud nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky.

Použití v EU vs. USA vs. svět

Její bezpečnost jako potravinářské přídatní aditivum bylo schváleno jak v USA, tak V EU.  

Použité zdroje

What is Succinic Acid (E363) in Food? Uses, Safety, Side Effects, James Hun, Food Additives, [citováno: 08. 07. 2022]
Efficient adsorption separation of succinic acid with a novel resin derived from styrene/methyl acrylate/vinyl acetate terpolymer, Junwei Zhang, Miaoxin Yuan, Caijing Jia, Science Direct, [citováno: 08. 07. 2022]
X