Vlčí bob, málo známá luštěnina, kterou lidstvo konzumuje už tisíce let. Zařaďte ji do svého jídelníčku i vy.

Když se řekne lupina nebo též vlčí bob, většinou si představíme rostlinu s výraznými fialovými květy, kterou můžeme vidět na zahradách i u silnice.

Málokdo totiž ví, že existuje i její jedlá varianta, kterou řadíme mezi luštěniny.

Svým využitím připomíná sóju.

Byla oblíbenou potravinou ve starověkém Egyptě, Řecku i Římě.

Proč a jak byste ji měli do svého jídelníčku zařadit i vy?

Vydejte se s námi po stopách této polozapomenuté rostliny.

Co je to lupina?

Lupina je označení rodu rostlin, které patří do čeledi bobovité. Z tohoto důvodu se tak hojně používá české označení vlčí bob. V přírodě existuje téměř 200 různých druhů lupiny a s tím je právě spojena mylná představa, že vlčí bob je především ona byliny s fialovými, růžovými či modrými květy ve tvaru hroznu, kterou zná většina z nás.

To je pouze jeden druh, který navíc není příliš zajímavý. To ale neplatí pro druhy jiné. Z hlediska konzumace jsou mnohem důležitějšími druhy lupina bílá a žlutá, které se řadí mezi luštěniny.

Jak lupina vypadá a chutná?

Jako potravina se konzumují zejména semena lupiny bílé a žluté. Žlutobílá semena se ukrývají v luscích. Svým tvarem i velikostí připomínají fazole, ale jsou o něco plošší.

Jejich velikost je okolo 1,5 cm. Chuť lupiny je mírně nasládlá, některým lidem připomíná oříšky. Konzumuje se především v jižní Evropě, Egyptě a Jižní Americe.

Druhy lupiny a jejich využití

K nejznámějším druhům lupiny patří:

• Lupina bílá (Lupinus albus) – stará kulturní plodina, která pochází z východního Středomoří, semena se konzumují především jako luštěnina. Kromě toho se z ní vyrábí mouka, rostlinné mléko a náhražka kávy. Své využití má i v kosmetice, podporuje regeneraci pokožky. V neposlední řadě se používá též jako pícnina.

• Lupina žlutá (Lupinus luteus) – pochází původně ze západního Středomoří, žlutá semena se rovněž konzumují jako příloha či předkrm, případně se též nakládají.

• Lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) – pochází původně ze Severní Ameriky, ale rozšířila se i na naše území, kde je považována za invazivní druh, v parcích a na zahradách se ale pro své krásné barvy vysazuje jako okrasná rostlina. Její semena obsahují jedovaté alkaloidy.

• Lupina úzkolistá (lupinus angustifolius) – nejčastěji se využívá v zemědělství jako krmivo pro hospodářská zvířata, méně často v potravinářství pro výrobu mouky.

• Lupina hispanicus – roste zejména na Pyrenejském poloostrově.

Lupina jako luštěnina aneb co vlčí bob obsahuje?

Lupina je velmi bohatá na rozmanité živiny. Obsahuje především velké množství bílkovin a vlákniny, na rozdíl od sóji má například mnohem menší obsah tuků. Lupina neobsahuje lepek, a mohou ji tak konzumovat i celiaci. Z minerálních látek vyniká především vysokým obsahem draslíku, hořčíku, zinku a železa. Z vitamínů je bohatá na celou škálu vitamínů skupiny B.

Nutriční hodnoty, vitamíny a minerály v lupině

Zajímavé je porovnání lupiny v syrovém stavu s ostatními běžnými luštěninami, jako jsou bílé fazole, hrách, čočka a sója.

Proč zařadit lupinu do jídelníčku?

Semena lupiny jsou plná bílkovin, vlákniny a mají nízký obsah oleje a škrobu, proto se často doporučují například při hubnutí. Vlčí bob obsahuje též aminokyselinu arginin, která pomáhá snižovat krevní tlak, snižuje hladinu cholesterolu, triglyceridů i cukru v krvi. V neposlední řadě působí také jako prebiotikum, a zlepšuje tak zdraví našich střev.

• Trávicí soustava a imunitní systém – pravidelná konzumace lupinových bobů podporuje zdraví střev a pomáhá předcházet zácpě, syndromu dráždivého tračníku a dalším problémům souvisejícím s trávicí soustavou. Díky vysokému obsahu vlákniny jsou dobrými prebiotiky, tedy látkami, které vyživují dobré bakterie ve střevech. Výzkum též prokázal přímou souvislost mezi těmito zdravými bakteriemi a stavem imunitního systému.

• Kardiovaskulární  onemocnění – lupina pomáhá snižovat vysoký krevní tlak, ukázalo se, že bílkovinné výtažky z lupiny upravují dysfunkci cévního endotelu. Ochranou před hypertenzí lupina snižuje též riziko vzniku infarktu či mrtvice. Konzumace vlčího bobu snižuje i vysokou hladinu cukru v krvi a vysokou hladinu cholesterolu, které jsou rizikovými faktory srdečních onemocnění.

• Ochrana před chudokrevností – vlčí bob obsahuje poměrně velké množství železa, které pomáhá při tvorbě hemoglobinu. Obsah vitamínu C následně napomáhá vstřebávání železa. Anémie, neboli chudokrevnost, může způsobit mnoho problémů, jako je únava, dušnost, bledost kůže.

• Pozitivní vliv na pokožku – antioxidanty obsažené v lupině pomáhají bojovat proti škodlivým volným radikálům. Volné radikály mohou mimo jiné vést k předčasnému stárnutí pokožky spojeným s tvorbou stařeckých skvrn a vrásek. Také vitamíny a minerály obsažené lupině vyživují pokožku a dodávají jí zdravý a zářivý vzhled.

• Zdravé vlasy –  naše vlasy jsou tvořeny bílkovinami. Vysoký obsah bílkovin v lupinových bobech tedy pomáhá při tvorbě zdravé struktury vlasů. Vlasy jsou silnější, hustší a odolnější.

• Redukce hmotnosti – díky vysokému obsahu vlákniny a bílkovin konzumace lupiny zasytí na delší dobu a snižuje pocit hlasu. Toho se využívá při mnoha typech redukčních diet.

Lupina a jedovatost

Semena většiny odrůd lupiny obsahují alkaloidy a aminokyseliny, které v případě dlouhodobé konzumace ve velkém množství a suché podobě mohou negativně působit na náš organismus. Existují ale i odrůdy, které tyto nebezpečné látky neobsahují, nebo obsahují jen v minimálním množství.

To je případ lupiny bílé i žluté. Přesto se jako prevence před případným obsahem těchto jedovatých látek doporučuje lupinu na několik hodin namočit a uvařit. Tím dojde o vyloučení případných alkaloidů a konzumace takto upravené lupiny je naprosto bezpečná.

Jak jíst lupinu?

Příprava lupiny je velmi jednoduchá. Před vlastní přípravou vlčí bob zkontrolujte, porušená semena případně vyhoďte. Před vařením je třeba sušenou lupinu namočit. Obecné doporučení je na jeden šálek (250 ml) lupiny přibližně tři šálky (750 ml) vody.

Nejvhodnější je lupinu namočit přes noc, na dobu 12 hodin. Vodu z namáčení následně vylijte a lupinu propláchněte pod tekoucí vodou. Tím se odplaví látky způsobující plynatost. Následně ji uvařte v hrnci s vodou doměkka, v závislosti na době namáčení se doba vaření pohybuje přibližně okolo hodiny.

Lupina a lupinová mouka, která se z ní vyrábí, má v kuchyni podobné použití jako většina luštěnin.

• Vařenou lupinu lze jednoduše použít nejen jako přílohu, ale lze ji přidat do nejrůznějších zeleninových salátů či směsí, využití najde také v receptech na guláš, může být především zajímavou alternativou fazolového guláše.

• Lupinu lze použít také jako jednu z luštěnin při přípravě výživné hrstkové polévky. V tomto případě ji můžeme kombinovat například s čočkou a hrachem.

• Rozmixovanou vařenou lupinu lze dochutit kořením a bylinkami, a vytvořit tak chutnou a zdravou pomazánku.

• Z lupiny lze velmi snadno vytvořit též zdravou pochoutku k mlsání. V tomto případě se doporučuje vlčí bob namočit na dva dny, přičemž vodu každý den měníme. Poté uvaříme lupinu doměkka, propláchneme a rozprostřeme na talíř. Před servírováním pokapeme citronovou šťávou a lehce posypeme solí a římským kmínem.

• Lupinovou mouku můžete využít například v rozmanitých receptech na palačinky, jejich výhodou bude lehce oříšková chuť a bezlepkovost. Obecně se dá říci, že samotnou lupinovou mouku se nedoporučuje používat na pečení kynutých moučníků.

Produkty z lupiny

Kromě sušené lupiny se lze setkat i s celou řadou dalších lupinových výrobků.

Lupinová mouka je vyhledávaná nejen pro svou lehce ořechovou chuť, ale také pro své nutriční hodnoty a bezlepkovost. Zajímavostí je její lehce žlutá barva, kterou dodává i pokrmům. Využití má nejen při pečení, ale také na zahušťování polévek, omáček a jako jedna z ingrediencí do pokrmů z mletého masa.

Lupinová káva – velmi oblíbená bezkofeinová alternativa ke klasické kávě. Jde o opražená a rozemletá semena lupiny bílé. Příprava nápoje je velmi jednoduchá, směs stačí zalít vroucí vodou.

Lupinový tempeh – vyrábí se podobně jako známější sójový tempeh, tedy fermentací lupinových bobů.

Nakládaná lupina neboli tremoso – jedná se o semena naložená ve slaném nebo i sladkém nálevu, které se následně snadno používají do salátů nebo jako příloha, neboť nevyžadují namáčení.

S oblibou zdravé výživy se nyní objevují i další výrobky, jako například lupinové těstoviny či náhražky kravského mléka.

Pěstování lupiny

Lupina je jednoletá bylina z čeledi bobovitých, která dorůstá výšky okolo jednoho metru. Je typický složenými řapíkatými listy, které jsou tvořeny obvykle ze 7-9 lístků vejčitého tvaru.

Rubová strana listů je pokrytá chloupky. Květenstvím všech druhů lupiny je hrozen, který může dosahovat délky až 20 cm. V závislosti na odrůdě jsou květy bílé, žluté, fialové, růžové či modré. Z květů následně vzniká lusk, ve kterém se ukrývá malý počet semen, obvykle okolo pěti.

Rozmanité druhy lupiny se vyskytují na území Evropy, Severní i Jižní Ameriky i na Blízkém východě.

Nejstarší důkazy o lupině jako kulturní plodině pochází z 22. století před naším letopočtem, její semena byla nalezena v hrobkách staroegyptských faraonů. Největším producentem lupiny v dnešní době je Austrálie, následovaná Polskem a Ruskem.

Lupina se na polích někdy pěstuje nejen jako kulturní plodina, ale také jako pícnina pro hospodářská zvířata, nebo se někdy též zaorává do půdy, neboť jí dodává řadu potřebných živin. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že mnoho druhů lupiny obsahuje jedovaté alkaloidy, například v České republice poměrně hojně rostoucí lupina mnoholistá, může její případná konzumace představovat nebezpečí pro volně žijící zvěř.

Lupina jako potravina budoucnosti

Vzhledem ke své nenáročnosti, využití v potravinářství i zemědělství a skvělým nutričním hodnotám se o lupině často hovoří jako o možné plodině budoucnosti, zejména v oblastech třetího světa. Je tak považována za jednu z plodin, která by mohla pomoci s nedostatkem potravy v některých částech světa v důsledku neustálého růstu populace.

Lupina na zahrádce

Pokud se rozhodnete lupinu pěstovat jako okrasnou květinu na vaší zahradě, potěší vás nejen to, že její pěstování nevyžaduje žádnou specifickou péči, ale i to, že pokud budete odstraňovat její odkvetlé stonky, můžete se z jejích květů těšit po celé léto.

Nejjednodušší je vypěstovat si vlčí bob ze semen, předpěstování není nutné. Semena stačí zasadit na podzim do záhonu a příští rok v červnu se budete moci těšit z jejích barevných květů.

Použité zdroje