Kyselinu benzoovou (E210) v potravinách najdeme mnohem méně často než benzoan. Víte, z jakého důvodu?

Kyselina benzoová je aromatická karboxylová kyselina, kterou lze použít ke konzervaci potravin.

Mnohem častěji se ale využívají soli kyseliny benzoové, zejména benzoan sodný, případně též benzoan draselný.

V přírodě se přirozeně vyskytuje v některých druzích ovoce, například jablkách, bobulovinách či švestkách.

Většinou se ale vyrábí synteticky oxidací toluenu v kapalné fázi kyslíkem za přítomnosti kobaltového katalyzátoru. Potravinářskou kyselinu benzoovou lze také vyrobit také hydrolýzou benzotrichloridu.

Molekulární vzorec E210 je C₆H₅COOH.

Kde se kyselina benzoová používá?

Potravinářská kyselina benzoová funguje jako konzervant, který snižuje růst mikroorganismů a prodlužuje trvanlivost. Obvyklá koncentrace kyseliny benzoové v potravinách se pohybuje mezi 0,05 a 0,1 %.

Najdeme ji především v kyselých potravinách, například v ovocných šťávách, nakládaných okurkách, tatarských omáčkách, pomazánkách, margarínech, hořčicích, marmeládách či šumivých nápojích.

• Spak Tatarská omáčka, kečup, americký dresing s jogurtem
• Hamé Chilli omáčka
• Hummus
• Monster Energy drink

Její použití v potravinách a nápojích je, ale méně časté, než použití benzoanu sodného či benzoanu draselného. Důvodem je zejména její malá rozpustnost ve vodě, kyselá chuť a negativní vliv na pH potravin a nápojů.

Kromě potravin ji najdeme též v řadě kosmetických přípravků a výrobků osobní péče, jako jsou hydratační krémy, přípravky na opalování či ústní vody.

Je E210 zdravé?

Použití kyseliny benzoové v potravinářském průmyslu bylo schváleno americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) i Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA).

Byly vyjádřeny obavy, že kyselina benzoová a její soli mohou reagovat s kyselinou askorbovou, čímž vzniká malé množství karcinogenního benzolu. Provedené studie ale zatím prokazatelně nepotvrdily, že by se kyselina benzoová, na rozdíl od benzoanu sodného či draselného, na benzol měnila.

U citlivých osob může při požití nadměrného množství způsobit příznaky podráždění, jako je vyrážka, zarudnutí nebo pocit pálení.

Použití v EU vs. USA vs. svět

Používání kyseliny benzoové v potravinářském průmyslu je povoleno v EU, USA i Austrálii.

V roce 2016 byla přehodnocena její bezpečnost spolu s jejími solemi a úřad EFSA odvodil přijatelný denní příjem ve výši 5 mg na 1 kilogram tělesné hmotnosti.

Použité zdroje